Blogy uživatelů

Mléčná banka

„Tak maminko, jak jsme slibovali, zítra ráno, po vizitě, vás pustíme domů. Klidně si můžete zajistit odvoz. Vše je v naprostém pořádku, holčička prospívá a přibírá, jak má. Není důvod vás tu držet,“ sestřička se na mě zubí a já mám radost. Doma je doma a také se moc těším na staršího potomka.
„Ještě jsem s vámi chtěla mluvit o možnosti přispívat do naší mléčné banky. Sestřičky mi říkaly, že máte nadbytek mléka i přesto, že vaše malá je velký jedlík. Měla byste zájem? Samozřejmě to nechceme úplně zadarmo, i když na zbohatnutí to rozhodně není. Ale pomůžete dobré věci, je spousta maminek, které mléko nemají. Jestli vám to nevadí, vezmeme si vzorek vašeho mléka, uděláme potřebné rozbory a když bude vše v pořádku a budete souhlasit, můžete nám své přebytky nosit nebo po někom posílat,“ pokračuje trpělivě sestra.

Easy

Pokud máš v puse roubík,
není důležité jaké zvuky vydáváš.
Pokud máš na hlavě kuklu, 
není důležité, jaký máš nos.
Pokud nosíš latex,
není důležité jestli máš celulitidu.
Pokud budeš svázaná,
není důležité, že nevíš co máš dělat.

2+1 poprvé

Vždycky mě zajímalo jaký je sex s mužem. Občas jsem si z někým napsal ale nikdy to neskončilo schůzkou. Anální sex se mi líbil, ale chtěl jsem zkusit jaké to je s mužem. Jednou večer jsem zase dostal chuť a šel jsem hledat někoho na seznámení. Nakonec jsem nenašel jednoho muže ale pár. Byly to dva kluci kolem třiceti let. Nevadilo jim, že ještě nemám žádné zkušenosti a domluvili jsme si schůzku. Šel jsem se do sprchy připravit a pak jsem se vydal na místo schůzky. Nasedl jsem do auta a jeli jsme k nim. Cestou jsme si trochu povídali a zjistili komu se co líbí. U nich jsem si dal znovu sprchu a pak i kluci. Po sprše jsme byli všichni jen v ručníku u nich v ložnici. Sedl jsem si na postel a kluci vedle mě, každý z jedné strany. Začal jsem je oba hladit mezi nohami. Pomalu jsem je začal honit. Začal jsem cítit jak se oba údy začínají zvětšovat a tvrdnout. Bylo to příjemné cítit jak je to oba vzrušuje. Když byli oba vzrušení, tak jsem si klesl na čtyři a začal jednoho kouřit. Ten druhý mi začal ...

Královna (z) ratanu


Pružná, ohebná, štíhlá, přesvědčivá, vždy připravená. Prostě "rákoska". Slovo, které mnohým z nás způsobuje bušení srdce. Nervózně na ni hledíme, čekáme až se k nám přitulí, na to, jak nás poprvé pohladí. Ač starobylá, přesto jedinečná, nenapodobitelná královna z ratanu, která s neskutečnou mocí vládne našim pozadím. Do tanečních by s ní chtěl kde kdo, ale možnost skutečně si s ní zatancovat mají jen vyvolení. Ti pak mohou dlouze vyprávět o tom, jaká byla, co je v ní skryté a že už nikdy nechtějí jinou.
 
Nevím kdo ji vymyslel, ani jak na ni svět přišel, ale pro část z nás je požehnáním i rozhřešením, máme ji rádi a současně nenávidíme. Jak sladce nás hladí, jak je dotěrná a kousavá, v povolaných rukou neodbytná. Pod její nadvládou vykřikujeme podivná slova, nesrozumitelné útržky vět, kterým rozumí jen ona.

Mám ji rád, nejsem schopen se jí nabažit. Když se ocitne v těch pravých rukou, jsem nedočkavý. Ty chvíle před ...

Prožitek

Vlastně ani nevím, jak ten pocit popsat....

   Za tu chviličku, co tu jsem, prošla jsem tolika pocity, že bych tomu sama nevěřila. Touha, nadšení, obrovská radost, euforie, strach, bolest na těle i na duši, souznění, odevzdání se, pokora, vzpurnost, únava... Každý z těch pocitů měl své opodstatnění, většinou ve vnitřním prožívání doposud nepoznaného. 
   
   Trvalo dlouho, než jsem si uvědomila, že BDSM je přesně to, co v mém životě chybí. Že má duše skrývá temné zákoutí, kde vítězí touha po bolesti a podřízení se a také touha po respektu a uznání protějšku, že jsem toho schopná, a že to dělám výhradně pro něj. Těžko se mi vysvětluje tahle potřeba. To, že se chci maximálně podřídit, odevzdat, patřit a přitom nebýt ponížena, ale obdivována, pochválena. Působit radost a být důvodem Pánovy spokojenosti a hrdosti. Pravda, ze začátku jsem o nějakém Pánovi vůbec neuvažovala, nebo nepřemýšlela. Obecně vždy jen o partnerovi, ...

mezi nebem a zemí

se příběhy odehrávají
Kdo koho si vybírá? Muž ženu nebo žena muže?
Je jen málo snazších odpovědí.

Zapálil si retko, usadil se pohodlně do křesla a rozsvítil obrazovku před sebou. Otevřel své oblíbené stránky a začetl do slov, která ho náhle zaujala.
Následující večer svůj malý rituál zopakoval. Ne snad, že by sem chodil každý večer. Jen když měl náladu.  Podivil se však, když našel slova nová.
Kdo je to? Pomyslel si. Kdo tak zajímavě píše?
Skoro každý večer nacházel nové psaní.
Přidal krátký komentář.
Objevila se odpověď - ještě kratší.
Je poněkud strohá, pomyslel si. Ale nořil se stále víc do jejích slov a jejích myšlenek.

Usmívala se, kdy viděla jeho komentáře. Věděla, že sama je příliš stručná a že by ho tím mohla odradit. Ale i do těch pouhých několika málo slov vložila vlídnost a upřímnost. Uvidí ji?
To záleží na něm.

Po nějaké době jí napsal zprávu.
Překvapila ji. Mile ji překvapila, ...

Měsíčku na nebi hlubokém....

Pohyb na čerstvém vzduchu je zdravý…. Áááno!

Poslední pořádné outdoorové dobrodružství jsem si nedopřál už hezky dlouho (viz můj první článek na blogu). Rozhodně ne takový, aby stálo za to se o něm zmiňovat. A o to lepší byl ten dnešní. Už přes týden jsem se neudělal. Což tedy neznamená, že bych nějak zanedbával večerní aktivity. Edge už ani nepočítám. Ale za den to bude něco kolem stovky. Je těžký přestat, když je to čim dál tim lepší a frustrace se stupňuje a tim je to zase lepší… a tak pořád dokola. A protože je příležitostí až až, a mám teď dost volna, z večerních aktivit se staly i denní… a i ranní. Jinými slovy: „furt ve střehu“.

A dneska úplněk. Spojit příjemný s příjemným v mém případě znamenalo pobalit něco hraček, foťák, stativ a vyrazit lovit zimní noční krajinky. Minule nebylo vidět na deset kroků. Tentokrát Měsíc svítil jak divej. Plán byl jednoduchý. Jelikož jsem si vybral ...

Vyznání tobě

Jsi moje zlato, moje laska, moje opora, muj pomocnik v rozhodovani, muz na cestu mym zivotem, muj hrdina, princ i kral, osoba, co me ma ve sve moci at chce nebo nechce, jsi dulezity jako vzduch k dychani, jsi jedinecny, originalni, pro me silny, citlivy, pro me dokonaly (ale dokonalost jako takova neexistuje). Jsi muj strazce, ochrance, dietni poradce, kondicni trener, strazny andel. Jsi proste muj Pán...a mozna dokonce "jste muj Pan".

Taky jsi obycejny muz a ja obycejna zena, delame oba chyby, ale umime se z nich poucit, umime dulezite veci prodiskutovat a ty mi muzes rict co mam delat a ja to muzu vyslechnout a udelat si to po svem i s jistym rizikem... proste...Miluju te. Jsi ten pravý.

Co je štěstí ?

Co je štěstí ?
Muška jenom zlatá! Určitě nejste s touto formulací spokojeni. Já taky ne. A proto jsem se rozhodl tuto formulaci poněkud konkretizovat.
Řekněme si to prostě, jak dokázat, abychom byli šťastní?
Rozhodně se nám to nepodaří, když budeme číst orientální příručky, když budeme jíst syrové fazole a když budeme chodit na kurzy pozitivního myšlení. (tam totiž jen zjistíme, že všichni, ale úplně všichni jsou mnohem šťastnější než vy!) Taky zapomeňte na boha. (on na vás zapomněl dávno…) A určitě zapomeňte na heslo: Už ani ty deprese nejsou co bývaly.


Jak být tedy šťastný? Je to jednoduché. ...

Růže

 
Křehká a přitom pevná, odolná a přesto zranitelná. Květina, která nádherně kvete i sama o sobě, nepotřebuje téměř žádnou péči, když je volná, venku, kde se o sebe postará v souladu s přírodou, má dostatek vláhy a slunce, dostatek místa pro svoje kořeny i výhonky... Dělá radost sobě i okolí jen tím, že je, že kvete u cesty, po které chodí lidé.
Pak jednou přijde ON, tak moc se mu líbí, že ji chce mít u sebe doma. Přesadí růži do květináče, postaví ji na nejlepší místo ve svém domě,, pravidelně ji zalévá, hnojí a stará se o ni. Růže i v jeho péči kvete. Časem se stane, že občas zavadí o její trn a poraní se, když nedává pozor nebo spěchá. A tak jí při spěchu  nezalívá, až občas zapomene nebo nekoupí hnojivo. Vždyt už se staral celkem dlouho, tak snad to pro jednou nevadí... pro dvakrát, pro třikrát... Starat se o růži už není jeho prioritou. ...

Statistiky

Počet blogů
1 363
Počet článků
1 618
Počet komentářů
5 849