Blogy uživatelů

Ano jsem bi. Všichni mě nenáviďte. 

Původně jsem měl rozepsaný příspěvek do blogu o úplně něčem jiném, ale tohle mi prostě nedá a musím se o tom vyjádřit. 

Poslední dobou si čím dál více říkám, že být bi není až taková výhoda jak jsem si dříve říkal. Čistě teoreticky, mám na vybírání ze 7 miliard lidí na této planetě místo zhruba poloviny z nich. Prakticky si začínám říkat, že být bisexuál vytvoří stigma jak u heterosexuální tak i u té homosexuální části společnosti. Nejsem ani plně hetero ani plně homo... takže nejsem nic, jsem jen něco nechutného s čím nikdo nechce mít nic společného. Musím zdůraznit že toto se děje hlavně u bisexuálů mužského pohlaví... protože bisexuálky ženy jsou relativně akceptované. 

A to ...

Vcházíme do mučírny a ty mi se vzrušením vlhkýma očima říkáš:

DNESKA SE KOUKEJ POŘÁDNĚ VYČISTIT!

KDYŽ BUDEŠ HODNEJ, MOŽNÁ SI POHRAJU S TVÝM ANÁLEM!

Jen polknu naprázdno a říkám si pro sebe: No zrovna dneska bych snad ani nemusel.. Hodně dlouho se těším na masáž prostaty, prý je to fakt úžasný a rád bych to konečně zažil.. Ale hodinu po znásilnění bych si radši dal anální klid a mír..

Ale pro tebe poslušně dodám:

Ano, Paní.. Jak si přejete!

Necháváš mě tedy o samotě, už víš, že poslechnu a nikam neuteču. A ...

Už nějakou dobu se takhle potajmu scházíme.. Pravidelně mi vytane na mysli, že tě musím poprosit, ať jsi ke mně mírnější.. Vždycky je to tak bolí.. Jako by Ti nestačilo, kolik mě tím ponižuješ..

Třeba naposledy: rozhodla ses, že mi zkusíš dát sedm set ran! Víceméně všechny najednou, jen s přestávkami na protažení vlastní ruky.. A nakonec jich bylo dokonce TISÍC! Tisíc takových, které se Ti zdály dostatečné na to, aby stálo za to je počítat.. Nemluvě o všech dalších mimořádných, zkušebních a zahřívacích.. Tisíc! Nikdy předtím bych tomu neuvěřil.. Že je vydržím.. Že to zvládnu.. Že to vydrží můj zadek! A co je nejhorší, potom ses mě zeptala, jestli si taky myslím, že kdo vydrží tisíc, vydrží i DVA! Málem na mě šly z toho mrákoty! A protože víš moc dobře, že Ti nikdy nelžu, chvilku jsem se zamyslel a nakonec ze mě vypadlo:

Kdo by si to kdy pomyslel že budu psát blog. Já určitě ne. Až když mi jedna nejmenovaná po jednom mém výlevu do jejích zpráv navrhla že když už jsem takový grafoman, tak proč nepíšu blog. Zasmál jsem se a říkal si že to opravdu není pro mě. Jsem sice exhibicionista ale ne až takový abych odhaloval i svůj vnitřek. Ostatně koho to zajímá co si myslím a co se mi honí v hlavě. A s tím jsem to uzavřel. No nechme teď stranou že vlastně je to stejné i s tím fyzickým exhibicionismem, koho zajímá jak vypadám a jaké mám tělo a výbavu, že? No pravdou je že když už exhibicionistou, tak skrz na skrz, ne? Každopádně, co mě ve skutečnosti přivedlo k tomu že jsem začal toto sepisovat nebylo nic než obyčejné zklamání ze života a potřeba se nějak realizovat a zabavit. A tak tu teď sedím, poslouchám hudbu ve sluchátkách a obnažuju své vnitřní já. Ale ať to není jen takové kecání o ničem, tak si vždy vyberu nějaké téma, co se mi stalo, co se mi zdálo nebo co vlastně se mi tak nějak honí hlavou.

Přicházíme oba do sprchy, já si nemám co svlékat, proto vstupuju první a čekám na tebe.. Jestli mě opět připoutáš.. Ty už sis zula vysoké, lesklé kozačky a svlékla zbytek svého overalu. Přicházíš za mnou a vstupuješ ke mně do sprchy. Pouštíš teplou vodu, bereš si hadici do ruky a postupně nás oba myješ sprchovým gelem. Když se předkloním, abych si opláchnul i nohy, podíváš se na mě se zvláštním leskem v očích.. Zatlačíš mou hlavu níž a níž, až pochopím, kde je mé místo. Pokleknu před tebou a ty vezmeš sprchovou hadici a schválně mi jí držíš nad hlavou. Klečím tu jako v lijáku, jenomže v lijáku horké vody. Nahý, jen se silikonovým obojkem a pouty na rukou. Těm voda neublíží, proto je můžu mít trvale, od první chvíle, kdy nastoupím k tobě na výchovnou lekci, až dokud mě nevystrčíš ze dveří..

Klečím tu před tebou, před tvým ...