Blogy uživatelů

Jako děvka - rozhodnutí.

Tato povídka je třetí pokračování. Dvě předcházející jsou tu také první-Jako děvka, druhá-Jako děvka snad. Příběh na sebe navazuje.

     Rozhodla jsem se, že si tu hru zahraju a jsem pevně rozhodnutá potrápit je oba také. Pána, který pohodlně sedí naproti a bude sledovat vše, co se bude dít a každou mou reakci a také jeho kamaráda. Domluvili se, že pokud se sama narazím na jeho přirození může si se mnou dělat co chce a Pán bude mít k dispozici celý rok hotelový pokoj ve kterém právě jsme i se snídaní. Mám zakázáno mluvit, mohu ...

Bisexuálové?

Ano jsem bi. Všichni mě nenáviďte. 


Původně jsem měl rozepsaný příspěvek do blogu o úplně něčem jiném, ale tohle mi prostě nedá a musím se o tom vyjádřit. 

Poslední dobou si čím dál více říkám, že být bi není až taková výhoda jak jsem si dříve říkal. Čistě teoreticky, mám na vybírání ze 7 miliard lidí na této planetě místo zhruba poloviny z nich. Prakticky si začínám říkat, že být bisexuál vytvoří stigma jak u heterosexuální tak i u té homosexuální části společnosti. Nejsem ani plně hetero ani plně homo... takže nejsem nic, jsem jen něco nechutného s čím nikdo nechce mít nic společného. Musím zdůraznit že toto se děje hlavně u bisexuálů mužského pohlaví... protože bisexuálky ženy jsou relativně akceptované. 

A to ...

Povídka šestá – Odplata za bazén

Vcházíme do mučírny a ty mi se vzrušením vlhkýma očima říkáš:

DNESKA SE KOUKEJ POŘÁDNĚ VYČISTIT!

KDYŽ BUDEŠ HODNEJ, MOŽNÁ SI POHRAJU S TVÝM ANÁLEM!

Jen polknu naprázdno a říkám si pro sebe: No zrovna dneska bych snad ani nemusel.. Hodně dlouho se těším na masáž prostaty, prý je to fakt úžasný a rád bych to konečně zažil.. Ale hodinu po znásilnění bych si radši dal anální klid a mír..

Ale pro tebe poslušně dodám:

Ano, Paní.. Jak si přejete!

Necháváš mě tedy o samotě, už víš, že poslechnu a nikam neuteču. A ...

Povídka pátá – Bazén

Už nějakou dobu se takhle potajmu scházíme.. Pravidelně mi vytane na mysli, že tě musím poprosit, ať jsi ke mně mírnější.. Vždycky je to tak bolí.. Jako by Ti nestačilo, kolik mě tím ponižuješ..

Třeba naposledy: rozhodla ses, že mi zkusíš dát sedm set ran! Víceméně všechny najednou, jen s přestávkami na protažení vlastní ruky.. A nakonec jich bylo dokonce TISÍC! Tisíc takových, které se Ti zdály dostatečné na to, aby stálo za to je počítat.. Nemluvě o všech dalších mimořádných, zkušebních a zahřívacích.. Tisíc! Nikdy předtím bych tomu neuvěřil.. Že je vydržím.. Že to zvládnu.. Že to vydrží můj zadek! A co je nejhorší, potom ses mě zeptala, jestli si taky myslím, že kdo vydrží tisíc, vydrží i DVA! Málem na mě šly z toho mrákoty! A protože víš moc dobře, že Ti nikdy nelžu, chvilku jsem se zamyslel a nakonec ze mě vypadlo:

Setkání s nymfomankou... A ano tohle se fakt stalo...

Předevčírem to začalo nevinným napsáním vzkazu na profil slečny, která toho neměla moc vyplněného ale zaujal mě její popis (žádné něžnosti tvrdě ale ne vulgárně nejsem kurva jen taková malá čubka) po celoodpoledním psaní na amatérech, jsme si vyměnili čísla na WhatsApp. Z fotek byla velmi krásná, po nedlouhé době jsme si na včera večer domluvili schůzku. S očekáváním zda to klapne, přece jen to bylo až moc ideální, sedám do auta a jedu do 80km vzdáleného města. Za slečnou která je krásná, ale hlavně má stejně jako já zálibu v tvrdším sexu. Přijíždím na zaslanou adresu, nastupuji do výtahu a čeká mě 10 pater kdy se dozvím zda je očekávání i realitou.
Vystupuji z výtahu a slyším zavrzání dveří. Instinktivně jdu za zvukem a přede mnou se tvoří silueta krásné holky. V tom cvakne senzor a rozsvítí se světla na chodbě, první ...

Schůzka... Fantazie nebo realita?

Představ si že vejdeme na pokoj, okamžitě ti chytím ruce a svážu ti je za zády, na krku ti přistane obojek a na očích šátek. Od téhle chvíle se stáváš mojí čubkou na hraní. Ke svázaným rukám ti přidávám další lano a to protahuji okem ve stropě tak aby tě to nutilo jít do předklonu. Zpod sukně ti stahuji kalhotky a dávám ti je do pusy jako roubík, ještě to pojistím kobercovkou aby si je nemohla vyplivnout. Nechávám tě tak a sám jdu do koupelny...
 Vracím se z koupelny, vysprchovaný, cítíš můj silně voňavý sprcháč. Slyšíš jak něco hledámu ve své tašce, pak najednou uslyšíš známý zvuk pásku, přichází první rána. Ale další nedopadá... Chytám tě za vlasy a šeptám ti do ucha "Budeš moje poslušná děvka?" Kroutíš hlavou a proto na tvůj zadek který kouká zpod vyhrnutelé sukně dopadá další rána, opět se tě ptám a ty znovu ...

Jako děvka snad?

Pokračování povídky "Jako děvka", kterou tu mám také na blogu.


   Ležím na břiše nahá na stole v hotelovém pokoji, ruce na kolenou připravená pro Pána, jak mi psal v obálce, kterou jsem dostala od chlápka v recepci a přemýšlím o pouzdře co čeká na vylovení uvnitř mne samotné. Co by v něm mohlo být, kuličky? Mé přemýšlení přeruší otevírající se dveře a já začínám pociťovat takovou radost, že už je tu a bude se mi věnovat, tak rychle pozdravím " dobrý den můj Pane". Nic, jen bouchnutí dveří odhaduji, že od koupelny. Šel se osprchovat asi, ale proč mě ani nepozdravil? To se mu nepodobá. Začínám být netrpělivá a přemýšlím, že se narovnám a v klidu počkám nežli se osprchuje v sedě na pohovce, když v tom se dveře od pokoje ...

Psychický exhibicionismus I.

Kdo by si to kdy pomyslel že budu psát blog. Já určitě ne. Až když mi jedna nejmenovaná po jednom mém výlevu do jejích zpráv navrhla že když už jsem takový grafoman, tak proč nepíšu blog. Zasmál jsem se a říkal si že to opravdu není pro mě. Jsem sice exhibicionista ale ne až takový abych odhaloval i svůj vnitřek. Ostatně koho to zajímá co si myslím a co se mi honí v hlavě. A s tím jsem to uzavřel. No nechme teď stranou že vlastně je to stejné i s tím fyzickým exhibicionismem, koho zajímá jak vypadám a jaké mám tělo a výbavu, že? No pravdou je že když už exhibicionistou, tak skrz na skrz, ne? Každopádně, co mě ve skutečnosti přivedlo k tomu že jsem začal toto sepisovat nebylo nic než obyčejné zklamání ze života a potřeba se nějak realizovat a zabavit. A tak tu teď sedím, poslouchám hudbu ve sluchátkách a obnažuju své vnitřní já. Ale ať to není jen takové kecání o ničem, tak si vždy vyberu nějaké téma, co se mi stalo, co se mi zdálo nebo co vlastně se mi tak nějak honí hlavou.

Jsem tu

Říkám si: "Co to dělám? Je tohle vůbec pro mě? Nezbláznila jsem se úplně? Chci se takhle veřejně otevřít a ukázat své srdce na dlani? To co cítím, co potřebuji, co mě láká? Ale asi jo, asi už mě prostě nebaví být jen supervýkonným strojem, na který se všichni spoléhají a který musí splnit očekáváni všech. 

NE! HALÓ, TO JSEM JÁ. MÁM TAKÉ NĚJAKÉ POTŘEBY A TOUHY.

Prostě teď chci poznat sama sebe. Ano. Jsem trochu jiná. Tak ať...

Povídka čtvrtá – Mučírna II

Přicházíme oba do sprchy, já si nemám co svlékat, proto vstupuju první a čekám na tebe.. Jestli mě opět připoutáš.. Ty už sis zula vysoké, lesklé kozačky a svlékla zbytek svého overalu. Přicházíš za mnou a vstupuješ ke mně do sprchy. Pouštíš teplou vodu, bereš si hadici do ruky a postupně nás oba myješ sprchovým gelem. Když se předkloním, abych si opláchnul i nohy, podíváš se na mě se zvláštním leskem v očích.. Zatlačíš mou hlavu níž a níž, až pochopím, kde je mé místo. Pokleknu před tebou a ty vezmeš sprchovou hadici a schválně mi jí držíš nad hlavou. Klečím tu jako v lijáku, jenomže v lijáku horké vody. Nahý, jen se silikonovým obojkem a pouty na rukou. Těm voda neublíží, proto je můžu mít trvale, od první chvíle, kdy nastoupím k tobě na výchovnou lekci, až dokud mě nevystrčíš ze dveří..

Klečím tu před tebou, před tvým ...

Statistiky

Počet blogů
1 340
Počet článků
1 619
Počet komentářů
5 847