Blogy uživatelů

Prvních čtrnáct dní

Číslo plomby 145419

Rovnováha

Celý svět esenciálně závisí na konceptu rovnováhy, při jejímž narušení se naprosto mění pravidla hry takovým způsobem, aby byla rovnováha znovunastolena. 

Často je za porušení rovnovážného stavu nutno zaplatit velice drahou daň, jelikož je rovnováha klidovým stavem mezi dvěma světy. Odlišnými, rozlišitelnými a disjunktními. 

X a Y. 
Den a noc. 

Navždy sami nebo Finally Fine?

Můj Tajfun, můj milenec a milenka, moje láska, trápení, zvrhlost, strach, nejistota, chtíč, touhla ... můj překrásný rok. Můj neuvěřítelný rok...

Od konce května jsem žila v pocitu zmaru a nevěděla, jak dál. Po boku se mi jako vždy snažil stát přítel, kterého jsem tu tuším nazývala Maják. Jenže moje zloba na svět, že nezvládám Tajfuna, se na Majákovi otiskla asi nejvíce. Byla jsem zmatená - Tajfun chtěl konec, ale dál se ozýval a objevoval. Nechápala jsem. Co to je za rozchody? Pořád a pořád dokola? Nicméně jsem samozřejmě ještě za tu dobu podlehla a naposledy si vychutnávala dokonalý sex s ním - jednou, naposled. Neplánovala jsem že je to poslední sex, ale ono to tak bylo lepší.

Majáka jsem už pro jeho vlastní dobro nakonec musela opravdu odstřihnout. Přesto, že to mohl být skvělý parťák do života - spolehlivý zajištěný, poměrně precizní ve své práci, nemohla jsem. Byl to muž, za jehož fungování se mnou jsem si odžila několik afér ...

Vrchní sestra


Ležel na nemocniční posteli a pozoroval ji.
Vysokou, černovlasou ženu. Líbila se mu. I to, jak úkolovala ostatní sestřičky před vizitou a jak všechny pérovala. Včetně něj.
,,A ne, že zase budete pana primáře otravovat, těmi Vašimi vtipnými poznámkami o všem možném.“
,,Má na starost víc než Vás.“
Usmál se a odpověděl. 
,,Ano Madam.“ řekl žertem.

Jak se obyčejná záležitost změnila v jeden z nejlepších zážitků mého života.

Že jsem Dominant jsem poznal už na střední škole. Nikdy jsem nenašel zalíbení ve vanilce a tak jsem se rozhodl rozšiřovat své obzory právě v BDSM sekci.

Když jsem se po škole přestěhoval do Prahy, rozhodl jsem se poprvé navštívit jeden ze srazů, tehdy to bylo ještě u jednoho známého na chatě, kde se sešlo nějakých 15 lidí. Sice musím uznat, že mi to zprvu bylo nepříjemné, jelikož jsem poněkud tichý typ, který budí respekt spíše chováním a takovou tou přirozenou dominancí, než tím, co říká a doopravdy jsem netušil, co tam vlastně dělám. Nakonec se za ten víkend z nás všech stali velmi dobří přátelé a odtamtud to nějak vše vzešlo. 

Na pár žen jsem si vzal kontakt, šli jsme na kafe atp., nenašel jsem však tu pravou, necítil jsem to pouto, které u D/s vztahu potřebuji. Nikdy jsem nebyl na to dávat jen nějaké lekce nebo si prostě jen užít a zahodit.

Tak jsem tedy zabloudil do světa online. Konkrétně tedy na zahraniční ...

About that demons inside..


Klečím na kolenou a nesmím se Ti podívat do očí. Je to vzrušující, ponížení. Chci tu být jen pro Tebe. Tvoje hračka, prosit a žadonit.

Tahání za vlasy, nadávky. Přinuť mě vydržet ohnutá u stolu, zatímco mě budeš tvrdě šukat.
Budu kňourat a vzdychat, dej mi roubík a zeptej se, kdo je tady Pán.

Chci jenom Tvoje potěšení, záblesk v očích a jistotu, že Tě to všechno nesmírně baví.
Vášeň, no tak prosím, půjde to?

Novicka


Tohle setkání bylo vážně jiné. Podivnost té dohody mu pořád vyvstávala na mysli, ale bylo to prostě tak. Měl se stát lektorem. Učitelem. Průvodcem. Po světě Bdsm. A tohle bylo prostě jiné než co doposud zažil. 
Začalo to na chatu, kde ho prostě oslovila žena a pomalu se dozvěděl, co bylo důvodem jejího oslovení.
Měla touhu poznat Bdsm, ale nechtěla riskovat setkání s nějakým deviantem. A on se jí zdál, podle toho, jak se choval a presentoval na chatu jako muž, co je v pohodě. To mu přišlo rozumné a nakonec se dohodli. 
Někde vzadu v hlavě, ale měl uloženo, to je zase jeden z žertů od lidí z chatu, ...

Výslech a dál ....



Po výslechu přišli jejich další, společná setkání. 
Ale Dámička soustavně bojovala, se svou hrdostí. 
I když ho, jako Pána přijala a políbila mu na konci výslechu ruku, už při dalším setkání, to bylo trochu jinak.
Znovu tu byla ta hrdá, nezlomná žena, co odmítala pokleknout, jen tak sama od sebe. A on jí nechtěl zlomit. Chtěl, aby to udělala, proto, že to tak sama chce. A to byl úkol hodný velikána.

Hrát si a nezlobit



Ozval se zvonek u dveří a on se automaticky podíval na hodinky. 
Je přesná, blesklo mu hlavou a šel otevřít. Stala tam, na rtech trochu rozpačitý úsměv a pozdravila.
Pustil jí dovnitř, postavil se do chodby a díval se. 
Na sobě měla kabát a na nohou kozačky. Přesně, jak jí v telefonátu přikázal. Sundala si kabát a pod ním byla nahá. Úkol tedy splnila. A teď tu stala a čekala co bude.

Mlýn

Stála na špičkách, její štíhlé kotníky řetězy připoutané ke trámu, na kterém stala s nohami od sebe. Tak jí tam přikoval. Okovy na zápěstích a řetěz vytažený přes trám a její ruce vytažené na maximum. Byla bezmocná. Na krku široký obojek a kolem něj utažená smyčka. A na hlavě její nová maska. Koupil jí její vlastní. Chtěla sice jinou, ale on se jí jen vysmál, že Věcičky nemají poradní hlas a pak už jen otevírala balíček s nápisem ,,Pro moji Věcičku.

Skrz průzory v masce se na něho dívala a jeho pohled, který říkal vše. Dnes si jí vychutná.

Statistiky

Počet blogů
1 240
Počet článků
1 601
Počet komentářů
5 827