Blogy uživatelů

Těžká rozhodnutí

Jsou chvíle, kdy si uvědomíme, že na ty nejtěžší rozhodnutí v životě jsme prostě sami. Můžeme mít tisíc pomocníků, důvěrníků, našeptávačů a přátel, ale v tomhle jsme prostě sami.
Přála bych si mít svědomí, jako měl Pinokio v pohádce svého cvrčka, který mu radil co je dobré a co špatné. Seděl by mi na rameni, nejlépe aby viděl do budoucnosti, a do ouška šeptal, který krok je ten správný. Bylo by to krásně jednoduché...

Bohužel, nežijeme v pohádce, cvrčci v zimě prostě nejsou. Nikdo nám neřekne, který krok je ten správný. Jen my sami musíme nést to břímě zodpovědnosti za své činy. Smířit se s tím, že nás okolí bude vnímat jako bezcitné bestie, které si neváží toho, co mají. Ale každá mince má dvě strany, každá reakce musí mít nejprve akci, která ji spustí. A na to je třeba myslet!

Bití (Jak je to s mým dotazníkem 3)

Ani náhodou nejsem masochistka.Bolesti se vyhýbám, bojím. Podstupuji-li, pak skoro rituálně, jako oběť, která si užívá svoji roli - ale ne určitě bolest.

Jeden státní úředník (a básník), pro něhož byla perverze berličkou, pomáhající mu vyrovnat některé jeho zjevné nedostatky, mě však pomohl nalézt zalíbení ve výprasku na zadek. Ten byl pak citlivý a snáze uspokojil mého (méně obdařeného) trýznitele - pro něj byl anální sex substitut, pro mě tehdy nová zkušenost. Můj zadek snese cokoli, ale tak to mají i vanilky. 

Párkrát jsem se v záchvatu sebedestrukce nechala seřezat více, než jen symbolicky a dodnes vím, že se mi to nelíbilo. Něco jiného je to od ženy, ale i tam má rozkoš jinou, než fyzickou povahu.

Výjimkou jsou má prsa. Bolí-li, naprosto konkrétně vlhnu. Bičík je na ně moc, ale nechává pěkné stopy, s důtkami je to podobné, snáším je lépe. Miluji fackování, pravítko.Snesu kolíčky, bolest je to ale příšerná a ti, ...

Muži a ženy

Jsem objektivně poměrně vyhraněná heterosexuálka. Můj dávný přítel - jeden z těch, se kterým jsem si dovedla představit mít rodinu  - mě donutil k tomu, abych byla po vůli ženě (doteď si myslím, že především chtěl, aby měl on jí). Bylo to pro mě situační překvapení, jedna z umně zrežírovaných situací, kdy jsem měla zavázané oči a pouta. Líbilo se mi to, ona byla opravdu zkušená domina a autentická sadistka. A já mám ráda, když někdo mučí má prsa (to jí šlo skvěle) - o tom,ale jindy. Byly chvíle, kdy mi to bylo protivné, chvíli jsem si to užívala. A dost se toho od ní dozvěděla, i o mém tehdejším příteli, pro některé iluze už pak nebyl prostor. Později jsme spolu všichni tři dokonce strávili dovolenou. 
Jako veteránka internetových seznamek jsem poznala dost tzv. dominantních mužů, kteří byli vlastně zoufale dezorientovaní, nedominantní a rychle se mi podřizovali, i když při tom více (či častěji ...

Jak je to s mým dotazníkem (1)

Dotazník, který zde vyplňujeme, se mi líbí. Dokonce mi pomohl si o sobě leccos ujasnit a systematizovat. Je tu pár lidí, kteří mě znají osobně a sledují můj vývoj od tápavé iniciace po bezmocnou sebedestrukci kamuflovanou zajištěnou existencí šedé kancelářské myši.
Ráda bych do řádků. které o sobě vyplňuji, dopsala více, než 1 - 5 nebo Ano/Ne. Většinou je to složitější,leccos jsem už vyzkoušela a bylo to jak s nekonečnými Wendersovými filmy - když skončí, říkáte si: to bylo už moc, nikdy více. A za rok se vám začne vracet chuť.
Taky občas zažiji něco, co mě posune dopředu (respektive někam jinam), případně se mi to líbí nebo myslím, že bych na to nechtěla zapomenout jako na pár jiných zážitků, které jsme vytěsnila, protože byly deprivující a hnusné, k uzoufání trapné nebo prostě jen ztráta času. Není to tak často, jako když jsem visela celý den na rande.cz a dalších seznamkách - na to teď, kdy je to díky chytrým telefonům a novým aplikacím mnohem snazší, už nemám čas. O to ...

První hledání subinky - pro budoucí nováčky

Nevím, jak ostatní, ale já na svoji dominanci přišel náhodou. I když se říká, že náhody neexistují... A možná na tom něco bude. Možná dokážeme mnohem lépe odhadnout cizího člověka, než nám už známého. Než sami sebe. A zvlášť ženy. Neboť v takovém případě by moje subinka jednoduše věděla o mé dominanci dříve než já a nebyla by to žádná náhoda, ale podvědomí. Její podvědomí. Protože já jsem si sice pořídil subinku, ale celý rok mi to nepřišlo ani na mysl, vůbec jsem o tom nevěděl.

Tedy pořídil. Ať si muži, dominantní či submisivní, myslí co chtějí, to ženy si pořizují muže. Moje subinka mě tedy jednoduše odhadla a nechala se sbalit. Líbil jsem se jí. Něco ve mě se jí líbilo. Možná i já sám, protože ani nevím, jestli ona tehdy přemýšlela o tom, jak moc je submisivní. Nebo jak dobře jí dělá bolest. Já o ní nevěděl ...

Pás cudnosti - Inspirace

MUŽ ZAMČENÝ V PÁSU CUDNOSTI - CO S NÍM ???

    Nosím kovový pás cudnosti jako důkaz mé sumisivity, podřízení. Takto zároveň dokazuji uznání nadvlády, nadřazenosti a síly dominantní ženy. V neposlední řadě je to i důkaz mé lásky, obdivu a věrnosti. Nasazený pás cudnosti Paní řádně překontroluje a zajistí ho proti sundání malým ale odolným visacím zámkem. Klíče k odemčení a osvobození mého mužství má v rukou pouze ona...
    Od té chvíle už nejsem takový jako dřív. Přestal jsem mít kontrolu nad svým penisem. Pás je nekompromisní stejně tak jako Paní. Tvrdě potlačí jakýkoliv náznak vzrušení, který jsem znal dříve v podobě erekce a už v žádném případě nejsem schopen dosáhnout orgasmu. Mou sexualitu i život řídí držitelka klíčů...

 
Musím říct, že pás cudnosti se pokaždé postaral a stará se i nadále o obrovskou změnu v mém chování.

    Jsem tak neustále ...

Prodloužený víkend 1. část

“Takže to je pro teď všechno a přeji vám, vaší sestře i jejímu příteli krásný pobyt”, řekla s úsměvem příjemná recepční v upnutém kostýmku a podává klíček od pokoje. “Děkuji”, řekl jsem, a správně jsem měl dodat, “to není moje sestra ale moje žena a její milenec” ale nechal jsem si to pro sebe. Slečna recepční si totiž naše schodná příjmení chybně vysvětlila z chování mé ženy, která se nedaleko recepce právě líbala s milencem, zatímco jsem vyřizoval formality. “Veď nás”, řekla moje žena a já tedy vyrazil k výtahu i s vozíkem na kufry. Nastoupili jsme do krásného výtahu a ještě se nezavřeli dveře od výtahu a už jsem dostal od ženy facku. “Ty se za mě stydíš, nebo co?” “Nestydím...” řekl jsem s omluvou v hlase. “Tak proč si recepční neřekl, že ...

Nostalgie

Pořád se mi nechce věřit, že je již rok 2017. Přijde mi to jako včera, kdy jsem se poprvé přehnula neznámému muži přes koleno a nechala si od něj naplácat. Jenže od tohoto okamžiku uplynulo neuvěřitelných šest let! 
V tu dobu jsem byla na škole a na intru s přístupem na internet, tudíž se nezdálo nic jednoduššího nežli si najít svou spřízněnou duši touto cestou. Nesetkala jsem se s ním po pár napsaných e-mailech. Tuším, že to trvalo nejméně rok, kdy jsem svolila k setkání. A do dnešního dne toho rozhodně nelituji.
Měla jsem podaný ...

povídka: Seznámení

Občas projíždím inzeráty na seznamkách a pročítám je. Primárně ne proto, abych se seznámil, ale baví mě číst "mezi řádky". Představuji si co je ta žena zač, co opravdu ve skutečnosti hledá, před čím chce utéct atd.. Občas některé napíšu, s málokterou si ale píšu déle. S většinou se nesetkám a ani nechci.

Tys mě ale zaujala, nechtěla ses moc rozepisovat, jasně jsi mi oznámila, že ti jde o reálnou schůzku a ne o psaní. Že nechceš chodit okolo horké kaše a že chceš hned sex a ponížení. Napsala jsi mi, co tě tak moc přitahuje, ale doma to nemáš a už nechceš čekat, až se tvůj muž probere. No on se asi neprobere. Ty ho ale prý miluješ a jde ti pouze o hru, kterou on hrát nechce. Znám to, mám to doma stejně a bdsm je u mě zpestření, které mi jednou za čas dodá energii pro běžné fungování v životě. Aspoň mě nebudeš soudit, tak jako by to udělala většina a já nebudu soudit tebe. Oba jsme dospělí a cítím, že víš, co chceš a já se v lidech většinou nepletu.

Kdybych byla jiná...

Prožívám jedno z těžkých a celkem zásadních období, kdy se člověku honí hlavou milión různých úvah a myšlenek typu: co by bylo, kdyby...
Měla jsem období, v prváku na vysoké, kdy jsem byla naštvaná na všechny chlapy. Říkala jsem si takové to klasické: všichni chlapi jsou stejní, kašlu na to, budu na holky. Možná bych časem došla i k názoru, že všechny ženský jsou stejný. No jenže já prostě na holky nejsem. Tedy, když na to přijde, jsem pro každou "špatnost", jenže ženu prostě nedokážu milovat, nedokážu k ní cítit tolik vášně a touhy, jako k muži. 

Druhé podobné období přišlo asi před rokem, když jsem si tak nějak přiznala, že jsem prostě úchyl, tedy že jsem BDSM+. Za ten rok jsem toho zažila celkem dost, sáhla jsem si na dno, a řekla jsem si: kašlu na to, budu vanilka. Jenže vanilka já prostě nejsem. Otevřel se mi svět, ve kterém jsem konečně sama ...

Statistiky

Počet blogů
1 012
Počet článků
1 468
Počet komentářů
5 707