Blogy uživatelů

Abeceda erotiky

A jako Ach, jaká krása
B bude Ber, "vem si mě", jásá
C jako Coura, to pro tebe
D jsou Dotyky, vzpomene na nebe
E jako Erotika, syrová, dravá
F jsou Fantazie, zda je ta pravá
G jako Gong, co zahájí hrátky
H je Hravost a že už nechce zpátky
I jako Intimní, to je to zajisté
J je Jediná, ona a šachisté
K jako Kurvička, tvá, snad i pro jiné
L, že by Láska? To necháme na jiné
M jako Milování, však pro nás spíš Mrdání
N je Noc kterou strávíme v šukání
O jako Obojek, připneš mi ho někdy poté
P je Perverze, Penis, Pán a zalití Potem
Q - tak to je Question, povídejme o tom
R jako Realita, to nechme až potom
S je Sex, Sex a Sex Stále
T je...Tomáš, tedy Tibor vlastně ale
U je Úžas nad touhou, nad těly
V jako Vosk, ten použít by prý měli
W je magic Wand, oblíbený v postýlce
X jako Xerox -  rozdají si to na kopírce
Y dochází nápadY subince
Z jako Zlobení, to Ztrestá prý velice

Svázaná

Je to jasné,  jsem na správné stránce. 
Těší mě zájem, který jsem u ostatních uživatelů vzbudila (u některých víc, u jiných méně ).. ;-)
Chtěla bych být slušná a odpovědět Vám,  bohužel jsem, vlastním zapřičiněním, potížistka. 
Jsem tak za trest svázaná, i roubík jsem dostala.. mohu odpověď vždy jen pár lidem. Omlouvám se,
není to tím, že jsem nevychovaná...
Nemohu navštívit ani jiné komunikační možnosti. Nemohu nahlížet na Vaše dotazníky... tak takhle mě 
dlouho nikdo nepotrestal. Má nedočkavost utrpěla velké ponížení. 
Admin je největší PÁN. Prosím o odpuštění. Už budu hodná.

Zatím poctivě studuji diskuze a témata.  To budu ale chytrá :-D

K zamysleni...

Tento prispevek je spise ma zpetna vazba. Nijak to na nikoho nevztahuji. A cilene za timto ucelem nehledam.

Stale premyslim zda lze najit to po cem tolik touzim. Muze s velkym M ( tim neni mysleno muzstvi ). Uz jako mala holka jsem mela celkem slozite detstvi. Byla jsem celkem divoska. Rodice si semnou uzili. Pamatuji si na situace kdy jsem castokrat dostavala na zadek a musela klecet v rohu na hanbe. Nejspise mi uz tyto zazitky vtisknuly do me duse pozici submisivni. Mozna to bylo uz predem dane. Kdovi ? Treba jsem byla v jinem zivote neci sluzebna na velkem zamku plnem zvrhliku jako Justyna. Nicmene jsem uz od mladi vedela po cem touzim. Jen jsem si nebyla zcela jista jak to splnit obsahove. Tedy jak to vtesnat do realneho zivota. Dost jsem tapala. Stridala muze.... coz je asi bezne. Nebo mozna neni. Ja to tak mela. Nikdy jsem nebyla nejaky prehnany romantik. Ano kytka ci darek potesi kazdou zenu. Jen ja jsem touzila po necem zcela jinem. Uz od mladi.... jsem touzila ...

To by šlo...

Jsem sub, a tak budu psát jako sub, ale myslím, že si to dokáže každý dominant přeložit po svém, a třeba se nechá inspirovat.

Psát to jako příběh? Proč. Určitě nenajdu asi 5 000 znaků, jak popsat tuto krátkou a jednoduchou myšlenku.

Nedávno jsem viděla porno, a jestli jste četli můj dotazník, jistě víte že jsem pro každou prasárnu. Napadli mě asi tak 2-3 věci, které bych chtěla zkusit. 

Tou první je GB v sex shopu. A abych to rozvedla, tak to trošku rozepíšu, ale rozhodně ne na 5000 znaků.
Jednoduše by se Pán/í domluvil/a (tohle je debilní, budu psát jako by to byl chlap, ale ženská taky nevadí, nebo pár či skupinka dominantů, je to prostě jedno) s majitelem nějakého oblíbeného sex shopu, či strip baru a tam mě pronajala. Například v sex shopu bych byla na vyzkoušení hraček, které si zákazníci pořídili, ale zároveň i komukoliv k sexu, venku by byla cedule, že uvnitř je mrdání zadarmo a já bych musela ...

První den

Několik let mi trvalo, než jsem došla k vnitřnímu klidu a přijala se taková jaká jsem.
Začala jsem víc pátrat po možnostech, hranicích, pravidlech. .
Je toho mnoho co se učit a co přijmout. 
Pochopila jsem, že toto je něco víc. Dominantní či submisivní, v této společnosti je to vyšší stupeň lidskosti.
Pochopila jsem směr, kterým se chci dát a který ve mě probouzí pocit naplnění. 
Vím,  kam patřím. 
Děkuji, že zde mohu sdílet své pocity, že se mě zde ujali již zkušení a nabídli pomocnou ruku. 
I přes to, že jsem svůj první den tak "zabodovala".
Omlouvám se administrátorům za své pochybení. Jsem průserářka už od školy, opravdu se snažím.
O to je to horší :) omlouvám se, pro mě již úsměvné. 
Ano, nejdřív jsem si měla prostudovat pravidla a pak činit. Úplně základní věc, kterou každý ví že má udělat jako první. Znovu se učím pokoře, každý den...

Postel..

Lezim naha na posteli. Cekajici svemu osudu. Slysim rozpaz ruce , nohy. Dlouho na to cekat nebudu. Vzruseny dech citim blizko sebe. Za par vterin vznasim se do nebe. 
    Chveji se , tresu , zmitam. Mimo sve telo litam. Septam prosim jemne. Kricite cubko nerus mne! Vydesene tlumim krik a dech do polstare.  Rudnou mi studem tvare. A nejen tvare. Na zadnici citim silne rany.
   Jedna , druha, pata rana. Vypetim spulim zadnici a protinam se zady. Slysim v duchu slova mlc ma otrokyne. Kousu se do rtu , zatinam nehty do postele. Citim vsechno to vzruseni na svem tele.   
    Prichazi facka ..plesk, plesk. A najednou ...

Kdo jsou to ti sadomasochisté, co vlastně chtějí, a o kráse přátelství.

Mluvil jsem s kámošem Pepou, který se hodně pohybuje mezi takovýma těma ... mladí lidé se tomu říká a ten povídá: „Někdy tak chlastáme a přijde mezi nás takové podezřelé individum. Většinou vypadá jako metalista nebo má na sobě hodně černých věcí. Pokud je to kluk, tak mírně zanedbaný a s určitými nerdovskými rysy, pokud holka tak mírně ošklivá, tlustá nebo nějak divná. Zdánlivě milí lidi. ALE. Chovají se buď, na to jak vypadaj jako hrozný ucha, nepřiměřeně sebevědomě, nebo naopak nemluví vůbec. Často mají tetování a takový divný přívěšek, myslel jsem si, že to je nějaká svastika. Začal jsem mít na tyhle lidi averzi, protože furt lezli na různé akce, kde mi bylo fajn a kde se regulérně lilo, a kazit je tím, že NECHLASTALI. Chtěli hrát nějaký hry porád. Začal jsem mít strach, že to je nějaká sekta a že po mě jdou.“ (Podotýkám, že kámoš čte denně Zvědavce, má stále ...

První hledání subinky - pro budoucí nováčky (4/4)

Nedalo mi to a než jsem otevřel tuto stránku, mrkl jsem se, zda ten blog někdo čte. A čte a zdá se, že víc, než ty okolo. To mě překvapilo a tak jsem chtěl všem poděkovat a taky musím vysvětlit, proč je příspěvek poslední. 

Blog vznikl z mé vlastní bezradnosti poté, co jsem se zaregistroval. Těžko jsem se zde na serveru orientoval, i přesto, že jsem si přečetl návod - až teď chápu, proč ho všem hned na začátku vnucují. A tato bezradnost člověka z oboru mě přiměla k myšlence, že my, kteří chodíme na tyto stránky, budeme pravděpodobně velice složití a že vzájemná komunikace může mít svá úskalí. A protože k tomuto tématu se už žádný návod zde nevztahuje, přišlo mi, že takové "zápisky nováčka" nemohou nic zkazit. A tento zápis je poslední proto, že vyčerpám všechny své postřehy, které jsem zde učinil. Zde jsou.

Prostřednictvím bodového hodnocení jste motivován k tomu, abyste o sobě sdělil co nejvíce pravdivých informací, přičemž to celé působí ...

Poprvé v roli Subíka

    Sledoval jsem obrazovku, na které se objevila má přítelkyně. Pohodlně usazená v křesle. Místnost, s největší pravděpodobností obývací pokoj, byl osvětlen svíčkami. Působilo to celkem romanticky až na moji partnerku, která byla oděna do těsně přiléhajícího lackového catsuitu černé barvy spolu s nasazenými rukavicemi na rukou, ve kterých svírala jezdecký bičík. Na nohou obuté kožené kozačky na širším podpatku. Ohromením a vzrušením jsem ani nedýchal a děkoval výdobytkům moderní komunikační techniky v podobě webové kamery...

     Chvíli mě nechala vychutnat si ten skvostný pohled a poté se rozesmála. Cítil jsem se jaksi provinile a projevila se má stydlivost.

"Tak co říkáš na svoji Paní?" zeptala se mě a sledovala mě nedočkavým pohledem.
"Jseš naprosto úžasná, zlato..." vydechl jsem.

"Dnes nejsem zlato ale Paní. Je ti to jasný ty nadrženče?" neváhal jsem a odpověděl.
"Samozřejmě má Paní." zazněl můj rozechvělý hlas, ve kterém ...

Se nezblázni

Nechci tu dnes být.
Nechci vůbec nikde být.
Nechci sama se sebou být.
Nechci být.


Nedokážu se sebou vydržet. Muselo to přijít. Dlouhá fáze marného popírání. Zoufalá snaha udržet se všemi silami nad hladinou. Dvacet párů berliček. Tentokrát snad alespoň prospěšných.

Jedno ráno, jedno blbý probuzení. Pocit, že nemáš sílu vstát z postele, ale musíš. Prostě musíš. Vstaneš. A je to to poslední, co uděláš. Síly došly. Potápíš se do kilometrové hloubky. Dál a dál.

Statistiky

Počet blogů
1 023
Počet článků
1 485
Počet komentářů
5 742